Ředitelka MVDr. Alexandra Mechová vzpomíná

Ředitelka naší školy v období od 1. 8. 1989 do 31. 7. 2002 při jednom setkání bývalých a současných pracovníků školy vyhověla našim prosbám a naléhání o pomoc při zmapování historie školy a napsala nám některá fakta a údaje, které významným způsobem doplňují mozaiku historie školy. Shodou okolností je to v období, kdy bylo zřizovatelem schváleno zařazení maturitního oboru gastronomie do vzdělávacího programu školy a současně změna názvu na Střední odborná škola gastronomie a potravinářství, Jeseník, U Jatek 8.

      V SOUp jsem prožila 28 roků, tedy většinu svého pracovního života. Nejprve jako učitelka odborných předmětů a pak ve funkci ředitelky. Protože v letošním roce uběhne už 40 let od otevření podnikového SOU Severomoravského masného průmyslu, k.p., zavzpomínám   na historii školy, jak si ji pamatuji.

      Koncem šedesátých let státní podnik Masný průmysl naplánoval výstavbu nových masokombinátů, pro koncernový podnik Ostrava to znamenalo s předstihem zajistit pracovníky pro velké závody a jejich provozy v Ostravě, Opavě, Olomouci, Frýdku-Místku, Valašském Meziříčí a Šumperku. Byl vybrán provoz MP v Jeseníku, vhodný pro výuku odborného výcviku a v těsné blízkosti bylo vybudováno moderní učiliště, které mělo v budoucnu vyučit pracovníky nejen pro těchto šest závodů, ale i pro spotřební družstva Budoucnost, Jednotu a závodní jídelny.

      V první etapě byla postavena budova školy s ředitelstvím, čtyřmi třídami, sborovnou a školní kuchyní s jídelnou, vedle čtyřpodlažní domov mládeže. Vyučování bylo zahájeno 1. září 1970. Ředitelem školy byl jmenován MVDr. Karel Nováček, jeho zástupcem Miroslav Machanec. Mistři odborného výcviku a vychovatelé byli stálí, již z minulých let, teoretickou výuku zajišťovali učitelé z městské učňovské školy s několika externími učiteli.

      Teprve od školního roku 1974-75 byl vytvořen kolektiv stálých učitelů: Helena Krutilová, Miroslav Machanec, Alexandra Mechová a Jiří Spasov, později Jarmila Bludská, Jiří Horáček, Věra Výmolová a Hana Dopitová. Z mistrů OV si pamatuji jména: Josef Straka, František Straka, Motal, Fojtík, Toman, Plischke. Vedoucím mimoškolní výchovy byl František Dubský a vychovateli Deptuchová, Janáčková, Měřil, Podhajský a Remeš.

     V té době se chlapci učili tříletému oboru Řezník-uzenář a děvčata dvouletému oboru Uzenářka. V každém ročníku byly dvě třídy chlapců a jedna třída děvčat. Týden měli teoretické vyučování a týden OV. Třetí ročníky chlapců už byly ve svých mateřských závodech a do školy na vyučování přijeli jen čtyřikrát po dvou týdnech. V r. 1976 dělal závěrečné zkoušky poslední ročník dvouletého oboru děvčat. Od 1. 9. 1975 se i děvčata učila v tříletém oboru ŘU a třídy byly smíšené.

     Po dostavbě velkých masokombinátů v Ostravě v sedmdesátých a pak i ve Valašském Meziříčí, Opavě a hlavně v Olomouci v  osmdesátých letech se prudce zvýšila potřeba odborných pracovníků a kapacita SOU nestačila potřebám kraje. Proto bylo rozhodnuto o postavení ještě jedné budovy domova mládeže (otevřen 1988), přístavbě školy (1989) a stavbě tělocvičny(1990). Přicházeli k nám čtrnáctiletí žáci, kteří u nás dodělávali 9. ročník povinné školní docházky. Byli přijati učitelé na dějepis, zeměpis, fyziku a byla rozšířena výuka stávajících předmětů.

     V roce 1989 odešel dr. Nováček ředitelovat do MP Šumperk a pak do Masokombinátu Olomouc a do funkce ředitelky jsem byla jmenována já. S rozpadem Masného průmyslu a vznikem soukromých firem nastala velká poptávka po řeznících, možnostech vyučení, případně po rekvalifikacích. Opakovaně byly otevřeny tři třídy ŘU v jednom ročníku a proběhlo několik rekvalifikačních kurzů. Následně však masokombináty postupně zastavovaly výrobu a zájem o řeznické povolání klesal. Podíl na tom jistě měl i velký úbytek dětí v základních školách. SOUp bylo nuceno změnit své zaměření a zajišťovat odborné vzdělání žákům z Jesenicka, tedy pro lázeňskou a rekreační oblast.

     V r. 1991 se stalo zřizovatelem školy Ministerstvo zemědělství. Byly zavedeny nové obory: pekař, cukrář, kuchař, číšník, kuchař-číšník pro pohostinství, prodavač a řezník-uzenář pro prodej. Po závěrečné zkoušce mohli nadaní žáci pokračovat ve dvouletém nástavbovém studiu Potravinářský průmysl s maturitou. Název školy byl změněn na Střední odborné učiliště potravinářské. V areálu SOUp byly zřízeny nové odborné učebny pro výuku OV i přezkušování, pekárna, cukrárna, studená kuchyň a obsluha v jídelně, ve škole počítačové učebny. V devadesátých letech SOUp patřilo k nejlepším školám rezortu MZe ČR, žáci se úspěšně zúčastňovali soutěží nejen v praktických dovednostech, ale i v zájmové činnosti.

     V r. 2001 se zřizovateli středních škol staly krajské úřady, zřizovatelem SOUp je Krajský úřad Olomouckého kraje. Masný průmysl Jeseník byl zprivatizován v r. 1991-2, v roce 1996 však ukončil svou činnost a nastal problém se zajištěním OV pro řezníky-uzenáře. Krajský úřad Olomouc proto rozhodl o výstavbě pracoviště pro tento obor.

V r. 2002 jsem odešla do starobního důchodu.

     Ke 40. výročí otevření školy přeji všem pracovníkům mnoho pilných a pracovitých žáků a hodně úspěchů v osobním i pracovním životě.